http://www.zustelc.cz/tiki-browse_gallery.php?galleryId=777

Zatoulali jsme se v pohádkovém lese ...
... a potkali jsme loupežníky
... a viděli jsme víly tančit.
Les byl však stále hlubší a temnější, některé stromy ožily a sledovaly naši cestu. Jejich oči, jejich ruce ... rychle pryč!
"Já jsem ten strom a mé kořeny prorůstají! " zněl hromový hlas za námi.
Ale v pohádkách nechybí šťastný konec. Tak jako šťastně končí Otesánek, Zvířáka a loupežníci i Strom Lidožrout, vrátili jsme se i my bez úhony a šťastně do idylicky podzimně zbarveného zámeckého parku.
(Práce v mázhausu i v horní chodbě vystavila přípravka a 1. stupeň výtvarného oboru. Inspirací byla podzimní příroda, pohádky, zejména Strom Lidožrout od Alexandra Klimenta, a ukázka z hororu Otesánek Jana Švankmajera.)